Hlad a chudoba, vedlejší produkt vysokého státního dluhu

postihne české občany, protože české vlády neplní svou nezastupitelnou roli, aby občané měli  zajištěný přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin.  Už dnes  klesá uspokojení  základních lidských potřeb v potravinách, pitné vodě i  bydlení v důsledku  rozpadu českého zemědělství, nemluvě o cenách.

 Historie budování československého zemědělství.

                Vláda ČSR zákonem v roce 1919 zrušila latifundie a v objemu  20% veškeré půdy ČSR  a pozemky převedla 659.000 rodinám, aby tak  zlikvidovala poválečný hlad a do budoucna  umožnila  obyvatelům pěstování vlastních zemědělských produktů.  V roce 1931 vykazovala ČSR : „28% (trpasličích hospodářství do 1 ha) , 71 %  (středních  hospodářství 1 -100 ha a 10 %  ( hospodářství nad 100 ha). (http://januska.blog.idnes.cz/neni privatizace jako privatizace/

                Za německé okupace 1939 – 1945  občané si zavedli chov králíků, koz a ovcí. Mimo masa bylo současně získáváno hnojivo  pro pěstování zeleniny.  Tento systém přečkal   i kolektivizaci českého zemědělství v roce 1948 a zanikl po roce 1990.

                V letech 1952 – 1990 Československý stát do tohoto nejdůležitějšího odvětví jednak  investoval přímo ( výstavbou chovných hal,  sil na obilí, míchárny krmných směsí atd);  jednak zaměřil průmyslovou výrobu ČSR na stroje a zařízení  cukrovarů,  mlýnů,  mlékáren včetně dopravních zemědělských zařízení.   Vývozem  zařízení pro zemědělství,  dosáhl český průmysl  v zahraničí výborných ekonomických výsledků.

Naše zemědělství již v osmdesátých letech se dostalo na světovou úroveň.  Systém výroby, kontroly jakosti, veterinárního dohledu,  vymezení   práv a povinností  v ochraně půdy,  krajiny i vody zaručoval zemědělským družstvům vysokou  konkurence schopnost. Organizace  Zemědělské zásobování a nákup  zajišťovala  zemědělcům  nákupy potřeb za výhodné ceny, vykupovala plodiny včetně provozu sil na uskladnění obilí a průmyslovým způsobem provozovala míchárny krmných směsí s dodávkou až do kravínů, slepičáren nebo výkrmen.. 

Srovnání stavu zemědělství v roce 2012 s rokem 1990.

                      Využití  zemědělské půdy ČR.

Osevní plocha ČR  v roce 1990   3,270.963 ha       2012    2,480.652 ha  úbytek  -790.311 ha  24 %

z toho: obiloviny                1990    1,852.169 ha          2012    1,444.668 ha úbytek  -407.501 ha 22 %  v tom pšenice                     1990       823.063 ha         2012        815.381 ha úbytek   -    7.682 ha      1 %

kukuřice                            1990         44.341 ha        2012      109.565 ha   navíc      + 65.224 ha 147%    

řepa cukrovka                  1990         118.813 ha       2012         61.161 ha   úbytek      - 57.652 ha  48%

brambory                         1990         109.664             2012         23.652 ha  úbytek       - 86.012 ha  78% ostatní (jatelina,ječmenatd)                                                                         úbytek     -304.360 ha  9%

                      Živočišná výroba (ks)

Skot                             1990       3,506.222 ks     2014  1,373.580 ks  úbytek    - 2,132.642 ks   61% v tom krávy                    1990      1,236.218 ks       2014     563.983 ks     úbytek    -     672.236   ks 54%

Prasata                        1990        4,784.896 ks      2014  1,617.061 ks úbytek    -3,167.835  ks 66%

Slepice                         1990       15,437.483 ks     2014   6,755.502 ks úbytek   -8,681.981 ks 56% 

                Srovnání  dokládá :

1         České vlády zlikvidovaly  živočišnou výrobu a proto  není chlévská mrva na hnojení, a tím vše potřebné pro zakládání humusu a udržení vody v půdě. Sláma se vozí do vybraných elektráren, kde se spolu se štěpky spaluje !

2         Nepěstují se jeteloviny  které zamezující  velkým  splachům úrodné půdy do potoků a řek.

3          Nedají se sestavit osevní postupy, což má negativní vliv na strukturu půdy,a tím na kvalitu plodin, 

4         Zničil se návazný potravinářský průmysl  a tím i pracovní místa, když v zemědělství pracovalo 8 pracovníků na produkci plodin odebíranou potravináři (  1 pracovník ).

                Zhodnocení stavu zemědělství v roce 2014 a budoucnost!

                Jak se projevily zásahy do zemědělství po roce 1990  dokládá rozbor situace v aglomeraci nacházející se v úrodné nivě řeky Moravy s počtem 89.873 obyvatel.   Zemědělství a  průmysl  se podílel na výkonech aglomerace každý 50%. Zemědělci zajišťovali výrobu plodin i masa v celém sortimentu,. které byly dále zpracovávány potravinářskými podniky (HAMÉ BABICE)  Pro zemědělství byly v aglomeraci vytvořeny všechny výrobní i kontrolní segmenty  (stav roku 1990/ stav v roce 2014):

Obilní silo s kapacitou 25.500 tun obilí  včetně  Státních hmotných zásob (1/1), Inseminační stanice (1/ zrušena) míchárna krmných směsí (1/ zbourána);  mlékárny ( 2/ zrušeny) cukrovar (1/ zbourán) ;  veterinární služba (jednotliví veterináři/ 1 pracoviště),  laboratoře včetně rozborů půdy ( pracovní tým/ 2-3 jednotlivci). velkochov prasat (1/1) slepičárny (4/3)

                Rostlinná a živočišná výroba byla provozována s přiměřenou výsadbou kukuřice, což se změnilo a v současné době převažuje výsadba kukuřice a řepky. V živočišné výrobě se chovali krávy, býci na porážku, vodní drůbež, brojleři, kuřata s tímto stavem:

              Počet  obcí  37 z toho 1990 33 provozů (kravíny atd)  v roce 2014  3 provozy !

              Počet   měst 5 z toho 1990    6 provozů  (slepičárny)   v roce  2014  1 provoz!

V městech aglomerace působí  10 (deset !) obchodních řetězů, dnes už suverénně, neboť čeští obchodníci neměli  šanci   těmto kolosům konkurovat.,Zahraniční monopol  nám  za pomoci  našich politiků, zlikvidoval nejen zemědělství , ale i další naše tradiční výrobní odvětví).  Česká průmyslová výroba je odkázaná na dovoz surovin a po jejich zpracování  je musí vyvážet a hledat zahraniční odběratel, abychom získali prostředky na nákup potravin. Důvod je jednoduchý :  musíme nakupovat  potraviny, přestože jsme byli  schopni je sami vypěstovat !

             Stav zemědělského majetku v aglomeraci dokládá:

5. Zmařené jsou miliardové investice do zemědělství, které stát po dobu 30 let vkládal, aby zajistil  potraviny pro občany.

6.  Stavby a zařízení  jsou dílem zničeny nebo poškozeny, dílem přebudovány na jiné provozy.  Současný stav 4  živočišných provozů  z bývalých 40  v roce 1990 znamená, že Česká republika na obnovu zemědělství bude potřebovat  další  STAMILIONY DOTACÍ !

7. Obnova živočišné výroby mimo stomilionových dotací vyžaduje čas na obnovení základních stád,  ověření vhodnosti  druhu plemen pro naše přírodní podmínky, což si vyžádá nejméně 10 let. Ku příkladu: obnova pěstování českého česneku si vyžádala 4 roky.

                 Perspektiva České republiky a  zadlužování občanů.

Zemědělství PŘESTALO  vytvářet hodnoty pro stát a vlastně je trestuhodně zdecimováno. Výše státního dluhu dosahuje  1,830 bilionů Kč ke kterému když připočítáváme  dluh českých občanů u  bank ve výši 1,210 bilionů  tak celková výše zadlužení státu - občanů je 3,040 bilionů Kč.  Na  každého občana připadá dluh v hodnotě  290.000 Kč  z toho na vrub české vlády je 174.131 Kč !

                V pokračujícím zadlužováním České republiky se současně oslabuje hodnota české měny. V budoucnu  se výhoda vlastní měny změní ve velkou zátěž, neboť  neoslabíme euro měnu, jak se stalo v případě Řecka.  Na závěr uvádím  slova Jana Masaryka z roku 1947:

Jan Masaryk:       Musí  se lidi naučit, že se věci nesmí  nechat v rukou hrstky profesionálních politiků, protože to mohou být sice slušní lidé, ale taky to mohou být  zloději  gauneři , dobrodruzi, kariéristé a kšeftaři se životy celých folků !

Činské přísloví :     Bída mění svobodu v otroctví !