Poplatek za vedení účtu úvěru (5)

mohou banky podle rozhodnutí Ústavního soudu  ČR  požadovat od klientů, kteří  mají  v bance úvěr.  Nejde tedy o  souběh  kalkulovaného zisku s náklady banky v RPSN a samostatně vybíranou  částkou  poplatku za vedení účtu.

Hlavním zdrojem zisku všech bank (21/1992 Sb) je poskytování  úvěrů. Úkol přijímání vkladů od veřejnosti už není tak výnosný, ale je pro stát a občany životně důležitý.  Většina peněžních ústavů má uváděno v registraci „obchodní“  činnost,  kterou usměrňuje z hlediska ochrany práv občanů  Občanský zákoník.

  Ve znění Občanského zákona (§ 1841-1851, § 2395-2400) musí o poskytnuté půjčce  banka uzavřít  s klientem smlouvu se stanovením částky, doby splácení,  výše ročního úroku a číslo účtu klienta na kterém se budou sledovat  splátky.  Je nesporné, že nařízená povinnost vedení samostatného účtu klienta podtrhuje zvýšenou zodpovědnost  banky.  Z uvedeného vyplývá, že banka musí do Roční procentuální sazby nákladů (RPSN)  zahrnout vedení účtu, provozní náklady banky, pojištění, ale i pro budoucnost plánovanou  finanční strategii,  včetně vývoje přiměřeného zisku.

RPSN vyjadřuje roční % sazbu nákladů za poskytování úvěru (dříve úrok v %), která umožňuje   občanovi  srovnání % s nabídkami  ostatních bank za poskytnutí úvěru. Zákon tak chrání  občany před klamnou  reklamou a možnou lichvou!

Ústavní soud  uvedl,  že“ poplatky spojené se spotřebitelským úvěrem byly zcela běžnou praxí v bankovním světě, mají oporu v právním řádu a počítá se s nimi při srovnávání cen na trhu v podobě zvané RPSN. ÚS své  rozhodnutí zdůvodnil:

Poplatek (vedení účtu na úvěr) je paušální, proto není vymezeno, jaké konkrétní služby zahrnuje“.  S tímto odůvodněním  Ustavní soud  potvrdil, že banka (peněžní ústavy) si může stanovit libovolně jakékoliv poplatky.

Závěr:   Musíme si počkat, až obchodní řetězce budou požadovat u pokladen po občanovi  poplatek 1,- Kč  za vytištění pokladního dokladu s přehledem  položek.