Hloupý kdo dává a ještě hloupější kdo nebere (3)

nejlépe vystihuje neschopnost vlády České republiky využívat dotací od Evropské unie a zařazuje naši státní administrativu mezi " totálně hloupé".

                Česká republika zaujímá ve středu Evropy významné postavení v oblasti silniční i železniční dopravy. Spojení  okolních  evropských států  vedoucí  ze severu na jih či z východu na západ (nebo naopak), se nejlépe uskutečňuje  přes ČR. Evropská unie je si toho plně vědoma  a proto finančními dotacemi pomáhá rozvoji  dálniční silniční sítě a modernizaci železničních koridorů v ČR. K těmto dotacím se připojují  další dotační tituly (čištění odpadních vod, kultura atd).   Naše země budováním dálnic trpí, neboť se musí dodržovat  technické normy  mající negativní  dopad na okolní přírodu. Výstavbou  nenávratně ČR  ztrácí  ornou půdu nejlepších kvalit,  protože trasy dálnic  vedou v nížinách.

                V kontextu předchozího odstavce je nedávný požadavek  prezidenta Zemana na vybudování vodního kanálu Dunaj, Odra a Labe, který  dokládá  úroveň myšlení českých politiků. Dnes nákladní vlak Břeclav – Ostrava urazí  za 2,5 hodiny, zatím co lodní doprava za pomocí zdymadel stejnou trasu zvládne za  2 dny.  Politici první republiky věděli, že železniční doprava je drahá a proto dotovali investice na splavnění Labe. Na Dunaji se dotovala výměna parních lodí za motorové.  Cílem bylo,  aby dovoz železné rudy a také vývoz výrobků z ČSR realizoval tehdy levnou lodní dopravou.  Aby národ nehladověl, šetřila vláda s každým  hektarem úrodné půdy v investiční výstavbě a vodní kanál D+O+L  se bral jako utopie.

                Když nám Evropská unie stanovila vysoké %  podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů vybudováním solárních elektráren,  znamenalo to zahájit devastaci české krajiny. Těžko mohli předsedové vlády ČR ing Paroubek i ing Topolánek  jednat s EU o snížení kvóty, když sami vlastnili solární elektrárny (Pa 2x30 Mgw a To 1x10Mgw), Přitom ČR měla argumenty: citelná  ztráta úrodné půdy ve prospěch silniční dopravy,  další zničení krajiny postavením panelů elektráren a k tomu nutná opatření spojená s provozem atomových elektráren.

                Evropská unie na období  2004-2006 plánovala pro  ČR  1,7 mld Kč dotací, které byly vyčerpány na 99,5%.  Zastavila však dotační titul na stavby vodovodů a kanalizací, neboť  obor  v České republice zanikl.  Vodovody a kanalizace u nás  provozují víc jak ze 70 % zahraniční soukromé firmy.  Praha  tak přišla o víc jak 5,5 mld Kč dotaci na čistírnu a s ní stovky obcí  v ČR. V létech  2007-2013 z plánovaných 700 mld Kč bylo do srpna  2013 vyčerpáno 260 mld Kč,  což  je 37%.  Zprávy z kontrol čerpání dotací signalizují hrubé nedostatky,  za  což nesou plnou odpovědnost    politici a státní úředníci!

                Politici  jsou zodpovědní  za to, že se nečerpali dotace, zavinili zastavení dotací vodovodů a kanalizací a ještě k tomu   mrhají ze státního rozpočtu ohromně vysoké prostředky. Byla totiž vytvořena nákladná administrativa s vysokým počtem úředníků. Jejích výkonnost a zodpovědnost nebyla dostatečně kontrolována. Je přece trestuhodné, když ministr životního prostředí mající k dispozici odborný kádr lidí  svého ministerstva  po pěti letech z plánovaných 147 mld Kč dotací vyčerpal 5 mld Kč, tedy 3 %.  Politici po zvolení  vždy skládají přísahu : „Slibuji věrnost  České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na  svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“  To už jde o vlastizradu!

                Státním úředníkům  se odvíjí výše platu od  vykonávané funkce,  růstu zodpovědnosti  podle úřadu i  funkce  (nejnižší obec,  nejvyšší  Úřad předsedy vlády) , od rozsahu  práce s utajovanými spisy i s platově výhodnou  protikorupční  pojistkou v platu. 

Dokud budou naši politici zastávat řadu dalších vedlejších placených funkcí, tak občané místo činů budou slyšet dále jen výmluvy, ale o to rychleji poroste  státní dluh České republiky. Už dnes se ČR dostává do propadu, až strmého pádu, jak ekonomiky  státu tak hospodářských výsledků českých firem. Nepodaří-li se tento stav zvrátit k lepšímu ,  naši sousedé budou nás právem označovat za velké hlupáky !